ÚVOD

Mezinárodní odborná konference


Josip Plečnik
a sakrální architektura 1. poloviny 20. století

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně jako součást středoevropské architektonické scény

Více informací o konferenci zde
Praha se na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století stala místem střetávání zcela rozličných architektonických přístupů k jedinému stavebnímu druhu: kostelu. Vedle chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně projektovaného Josipem Plečnikem rostl opodál konstruktivistický Husův sbor architekta Pavla Janáka, programově odvážně koncipovaný s obytnou částí a divadlem, na dohled ve Vršovicích projektoval pro katolickou církev architekt Josef Gočár funkcionalistický kostel sv. Václava.
Cílem konference je hlubší nahlédnutí do procesu projektování kostela, jakožto svébytného stavebního druhu v kontextu mladého demokratického státu a jeho církevních denominací. Jedním z východisek se stane nově vydaná kompletní edice Plečnikových dopisů adresovaných na farnost Nejsvětějšího Srdce Páně. Její studium může poskytnout základ k nastínění dobové atmosféry a připravenosti či ochoty k přijímání moderní architektury v jednotlivých církvích.

Jednodenní konference
sobota, 5. 11. 2011, 8. 30–17. 30 h,
Vysoká škola uměleckoprůmyslová, Palachovo nám. Praha 1


***

ARCHIFEST 2010


S architekturou na Žižkově - 11. a 25. září 2010

„Nejměnujte me nikdy…“
Dramatizace dopisů Josipa Plečnika.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Náměstí Jiřího z Poděbrad
sobota, 11. září 2010, 19.00 h

Adresát nezastižen…
Procházka kolem bydlišť umělců z třicátých let 20. století, kteří žili a tvořili na Žižkově.
S. K. Neuman, Chelčického 45
sobota, 25. 9. 2010, 13.00 h

Vstup volný!


***


Z KORESPONDENCE JOŽE PLEČNIKA   
Dramatizace myšlenek architekta kostela Nejsvětějšího srdce Páně

ADRESÁT NEZASTIŽEN   
Cesta žižkovskými bydlišti umělců třicátých let 20. století

***


Z KORESPONDENCE JOŽE PLEČNIKA


Dramatizace myšlenek architekta kostela Nejsvětějšího srdce Páně

Cesta žižkovského Archifestu 2010 bude prozářena krásným slovem. V úvodu nejprve myšlenkami Josipa Plečnika, autora úprav Pražského hradu nebo kostela Nejsvětějšího srdce Páně. Letošní malou oslavu stavebního umění uvádějí pořadatelé symbolicky i skutečně Plečnikovým slovem – a to v podobě dramatizace Mistrových listů, přednesených přímo v chrámu na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Původem slovinský architekt, blízký spolupracovník prezidenta Masaryka a po nějakou dobu učitel pražské Umprum dopisy sepsal během projektování moderního chrámu – po svém návratu do Lublaně.
Listy nabízejí nejenom hlubší vhled do dějin jedné památky stavebního umění (málo se ví, že někteří čeští architekti odstoupili ze soutěže na vinohradský kostel s přesvědčením, že by objekt měl navrhnout právě Plečnik), ale přivádějí nás též k ideám zakladatelů Československé republiky. Řádky prozrazují, že vycházely z rukou osobnosti navýsost citlivé, umělce oddaného tématu zbudování svatostánku v srdci Prahy, umělce oddaného své profesi. V oblouku času listy nechávají zaznít myšlenkám, jež jsou prostoupeny zbožností, pokorou ale také hlubokou úctou k podmínce pro tvůrce nejdůležitější, ke svobodě.

ADRESÁT NEZASTIŽEN


Umělci, žijící na Žižkově v předválečných letech

Druhý díl Archifestu se věnuje žižkovským bydlištím spisovatelů, básníků a malířů, kteří v této čtvrti žili a tvořili v první polovině 20. století. Nabídne navigaci – katalog, v němž může zájemce nalistovat vedle medailonů s ukázkami tvorby i mapu s orientačními souřadnicemi dnes již legend Žižkova.
Připomínají, že Žižkov se nevyznačuje pouze jistou zarputilostí patriotů čtvrti, rozkládající se na jinak nepříliš pohostinné severní stráni, a koloritem ulic a uliček, náměstí, uličních schodišť, poskakujících opěrných zídek a samozřejmě pavlačí – vysutou lidovou galerií. Ale charakterizuje také fluidum, jež přitáhlo (zejména počátkem 20. století) básníky či malíře. V žižkovském „tavícím kotlíku“ se rodí například Poláčkův pan Načeradec, vzniká zde Seifertovo Zátiší s pivem, chlebem a vuřtem!, ale posléze také jeho Všecky krásy světa. Domov na Žižkově našel velkoměstsky poetický Nezval i sociálně odhodlaný Neumann, malíř a kreslíř Bidlo, za okupace zde ukrývala surrealistka Toyen přítele, básníka Jindřicha Heislera…
Účastníci budou moci objevit domy, jež tvůrci jistý čas obývali a jejichž okna jim nabízela výhledy do žižkovského či vzdálenějšího širšího, pražského světa. Adresáty v jejich žižkovských bydlištích již nezastihneme, ale jejich stopa z čtvrti už nezmizí.


Archifestu 2010 poskytla grant Městská část Praha 3 a koná se pod záštitou Fakulty architektury ČVUT a České komory architektů.

Mediálním partnerem je odborná revue Era 21. www

Sledujte stránky MČ Prahy 3 Městská část Praha 3
a srpnové vydání www.archifest.cz www